pondělí, prosince 26, 2005

obrázky z oslavy

lehce opožděné, já vím. ale konečně jsem se smířila s tím, že lepší fotky prostě nebudou a nebudou. tady je teda ta troška a zbytek budu muset holt popsat.

obraz č. 1: je pátek večer a já mám depresi, že jsem zas o rok starší a manžel ani dítko v nedohlednu. navíc jsem slíbila čtyřem nemluvňátkům z prváku, že jim poskytnu na sobotní večer byt, aby měla kde oslavit svých společných 80 let. alice se tvářila, že jí to ani tolik nevadí, pokud celá akce zůstane tak komorní, jak to děťátka slibovala, a ptala se, jestli si i já nechci náhodou pozvat nějaké ty kamarády. haha! nakonec jsem rozeslala celých 6 sms a dál se poddávala melancholii.

narozeninová deprese.
obraz č. 2: je sobota, devět večer, venku prosincová zima a já naposledy kontroluji mail, než vytáhneme krabičku s internetem ze zdi, aby nám ji náhodou někdo nerozšlapal. jaké to je překvapení, když si přečtu, že čtyři prvačky slaví narozeniny u těch dvou češek, venez nombreux! ale to se do dveří hrne první dávka, v čele s košickou oslavenkyní máriou a češkou ninou, které v mžiku vybalí několik hektolitrů alkoholu a půltuctu čokoládových dortů.
o chvíli později volá dominik s lucií, že na cestě potkali patnáct prváků, jejichž destinace byla jednoznačná.
zpětně nám vysvětlovala rumunka lidia, jak k nám trefila: šla po zvuku.

obraz č. 3: pobaveně zjišťujeme, že zatímco v davu chybí monička, ostentativně se v něm usmívá několik lidí, kteří nás na chodbách stejně ostentativně nezdraví a kdyby mohli, podkopli by nám nohy. jejich přítomnost vytlačujeme gintonikem a pro moniku posíláme velkého, svalnatého rusa. někde jsme slyšely, že právě takoví jsou na drobné pochůzky nejvhodnější.

obraz č. 4: operace "zobuď moniku!" se podařila a můžu rozbalovat dárky. kamarátky se pro ně vypravily do dětského oddělení h&m, takže jsem dostala set supr růžových šmuků (za povšimnutí stojí korunka, kterou si vezmu na lednové exposé z ekonomie, abych se dědkovi líbila), teplé bavlněné tričko, ale především tepláky. to bych asi měla vysvětlit: já tepláky nenávidím. ze všeho nejvíc nesnáším takový ty vytahaný legíny, co jsou lety proděravělý na prdeli a kolenech. no a přesně v těch chodí alice po doma. v nějaké podobné hrůze k nám chodí na návštěvu monika. já se bráním, já bych je normálně nenosila, ale když ta jejich barva byla fakt rána pod pás.

dárečky, v pozadí monika.
obraz č. 5: když si jdu ony skvostné tepláky nasadit k sobě do pokoje, vrážím ve tmě do dvou muchlujících se postav. ještě že je postel kompletně zakrytá kabáty.

obraz č. 6: kdyby tam nebyl takový hluk, zazněl by bytem zvuk tříštícího se skla.

obraz č. 7: kdyby tam nebyl takový hluk, nepřišli by zvonit sousedi. že prej chtěj taky spát.

obraz č. 8: jdu pro poslední dort do alicina pokoje a koho tam nevidím! zas ty dva šmajchláře! vzhledem k tomu, že ta holka je jedna z těch, co mě nezdraví, začínaj mi solidně lízt na nervy. sodoma gonorrhea!

takhle se to tam tulilo všechno.
obraz č. 9: neděle ráno. pozitiva: v ledničce je více alkoholu než před začátkem večírku. negativa: alicin ručník má na sobě nějaký neidentifikovatelný skvrny. také původ fleků na mé polohovací posteli je nejistý - buď to jsou pozůstatky židozednářských rituálů, tedy panenská krev, nebo červené víno. víno je to určitě na parketách a taky na polštářích z kanape. horší zpráva je, že nepouští a nepouští. záchodová mísa prozrazuje, že některým ke konci večera selhalo hladké svalstvo.
kdybyste nevěděli, co že to děláme, tak prosím kdákáme.
prázdné flašky zaplnily celou jednu popelnici a vytírání podlahy se muselo provádět na etapy: nejprve seškrabat a vyluxovat, poté teprve umýt. myslím, že to konečně byla kalba, jak má být.

4 komentáře:

domous řekl(a)...

krasne zdokumentovani jednoho pekneho vecirku. zapomnela jsi na debatni dojezd/afterparty, kdy jsme konecne jednou meli spolecny nazor.

a ma zvidavost mi nuti se zeptat: kdo byly ty dve muchlujici se postavy, se kterymi se normalne na chodbe nezdravis?

pekne svatky svetel, co prave zacinaji

saladdin řekl(a)...

zvlast obraz 2 - rofl

Alixe řekl(a)...

Zasadne protestuji proti nasledujici vete "vytahaný legíny, co jsou lety proděravělý na prdeli a kolenech. no a přesně v těch chodí alice po doma."!Nechodim v proderavelych leginach, jsou to bytelne teplaky z Orsaye, stari dva roky, jez mohou mit pouze a maximalne PROPALENOU direcku na partiich, jez nebudu jmenovat! Hrda na sve teplaky zustavam i v perspektive noveho roku! Alleluja, A.

Petře řekl(a)...

moi qui n'ai rien compris encore une fois, je vais tout de même parler, formation Sc Po oblige:

Olga, plus jamais d'image 1 entre nous!