neděle, června 25, 2006

odjezdová

za týden odjíždím z dijonu. na furt. možná se sem za rok zajedu podívat, jestli je na rue de la liberté pořád ještě jeden obchod s botama za druhým, kolik tu přibylo důchodců a jak nám chátrá škola.

mám takovou nejasnou představu, že bych měla nostalgicky pofňukávat nebo se naopak aspoň radovat - ale nic z toho. je mi to prostě fuk. vím jenom, že se mi v zásadě nechce nic dělat, natož odvšivovat byt a balit, protože to bude děsná makačka a měla bych se spíš učit mikro. a už vůbec radši nemyslím na stěhování: kufry tři těžké, ruce dvě slabé, vlak do paříže upocený, o řidičích eurolines, až uvidí ty kufry, radši nemluvit...
taky se mi nechce do toho mannheimu. už jsem se tedy smířila s tím, že budu bydlet v útulnější (doufejme!) obdobě aušvicu, ale začínat znova od nuly? nikoho v cizím městě neznat? být zase na tři měsíce hluchá, němá, se slovní zásobou, pasivní i aktivní, omezenou na "Na ja, aber..."? nevědět, kam jít nakoupit, kde je učebna, na koho se usmívat, jak trefit domů? a to všechno jenom proto, že to bude a great experience, nebo hůř une expérience enrichissante, během které zajisté potkám spoustu milých a zajímavých lidí?
děkuji, už jsem zažila. je to peklo a stále si nejsem jistá, že to za ten výsledný efekt stojí.

včera jsme po zkoušce z makroekonomie seděly s holkama nad palačinkou v jedné ze dvou dijonských restauračních ulicí, kde vám o talíř otírají turisti i místní a stoly jsou tak blízko u sebe, že se občas napijete ze skleničky hosta od vedlejší kavárny. když okolo nás prošla za půl hodiny polovina ročníku, prohlásila monička: "já mám pocit, jako bychom tu byly v nějakém mořském letovisku, kde potkáváš každý večer ve městečku celý zájezd."
"no, ale pobyt už se naštěstí chýlí ke konci," zasmála se alice.

tak nevím: naštěstí, nebo ne naštěstí? mám být ráda, že vypadnu z města, ve kterém je jedno divadlo, čtyři kina a jedna koncertní síň, nebo se mám vztekat, že mě ženou pryč, sotva si na tu nudu zvyknu?

řešení à la pseudointelektuálka: více mikra, více Histoire juridique des Etats, více letních slev a s nimi spojených růžových hadříků s cancourkama. (už ve středu! už ve středu!)
však vono se to nějak vyvrbí.

3 komentáře:

saladdin řekl(a)...

tak stastnou cestu :-)

10395 řekl(a)...

"však vono se to nějak vyvrbí" - myslím, žes to shrnula naprosto přesně.
A jestli se do toho Mannheimu spíš netěšíš, tak věz, že to tam určitě nebude tak strašný jako kdyby ses tam těšila :-)
A jinak ti taky přeju štastnou cestu :-)

dudek řekl(a)...

"jestli se do toho Mannheimu spíš netěšíš, tak věz, že to tam určitě nebude tak strašný jako kdyby ses tam těšila" - hele, to je dobrý! :)

// Nelám si s tým hlavu by Polemic (2002) ;)