středa, července 26, 2006

konec prázdnin

odjezdy z dovolené znám již tradičně zábavné. loni, když jsme s mámou opouštěly rozhrkaným autobusem turistické letovisko na jakémsi řeckém ostrově, se nám představila určitá část českého národa v celé své kráse. Homolkovi přistoupili skoro až před letištěm, takže na ně vybyla sedadla na konci autobusu. to je důležitý detail, dalo by se říci skoro až řízení osudu, protože jinak by perly své konverzace marně házeli do předního skla a my bychom se nepoučili. taky bychom si možná nevšimli, že metráková matka rodu drží v jedné ruce igelitku, v druhé slunečník pamatující lepší časy na počátku devadesátých let. ale jak osud chtěl, slyšeli jsme všichni všechno.
"jé, já se tak těšim, až si dam doma ten chleba se sádlem!" vyhrkl štěstím otec, jen co řidič nastartoval motor.
osazenstvo autobusu nevěřícně zamrkalo. ale mělo být hůř.
"a babí, co je tvoje nejoblíbenější jídlo?" zeptal se vzápětí vnouček.
napjaté ticho.
"drš-kov-ká!" slastně zařvala baba.
"á-há-á!" zapískal autobus.
"ale ten chleba se sádlem..." nenechal se přerušit otec.
"u-hu-hů!" svíjeli jsme se v křečích.
"hned jak přijedu, si ho dam! to mi tady chybělo!"

letos jsme se vezly na jiné notě. vstoupíme do autobusu společně s příjemnou partou mladých lidí, jejíž ženské osazenstvo okamžitě začne regulovat severák z klimatizace.
"helé, vono to nejde, no já tady zmrznu!"
a to byla voda na náš mlýn. máma, tou dobou již ovinutá třemi svetry a dvěma šátky, mě vyslala, ať řeknu řidiči, že by to laskavě mohl vypnout.
delegát se ksichtí. no bodejť by ne, u předních dveří má dobrých pětadvacet. "ale ono to nejde vypnout jednotlivě, to musíme celý. a to se uvaříme."
"tak to vypněte celý, prosím. aspoň na chvilku."
slečny mi tleskají, ovšem ne na dlouho. po třech minutách fffffú a fffí, opět drkotáme zuby.
přistoupí nová várka. ruce všech účastnic zájezdu v momentě vyletěly k větrákům. "vono to nejde vypnout!" a "no co s tím? mám jít poprosit delegáta?"
situace se opakuje.
když už prosí paní v letech potřetí, zahuláká zepředu mocný bas: "jo, tak to kvuli vám se tady potíme!"
o přestávce (letiště je daleko a delegát myslí na naše žaludky) se jiná elegantní dáma ptá ještě jednou. že by se ráda s někým vyměnila.
"tak jste si měla sednout dopředu!" burácí bas, ke kterému končeně přiřazuji zemanovský obličej i s podbradkem.
"to nešlo, tam jste seděl už vy," říkám. "vy jste přece ten pán, co se potí?"
pán, co se potí, zbrunátní. fakt, zbrunátní. zatím jsem ještě nikdy nikoho brunátnět neviděla, ale třeba to jde dohromady s tím pocením. třeba má pán návaly.
"hele!" koktá a výhružně na mě dělá tytyty ukazováčkem. mám pocit, že co nejdříve sleze ze schůdku autobusu a půjde mi jednu ubalit.
delegát má zřejmě stejnou vizi, protože mi urychleně nabízí, že se můžeme přesunout na jeho teplé místečko vepředu. paní, která se chtěla prohazovat s pánem, co se potí, se smutně vrátila na své ledové sedadlo. a nezahřála se chudinka ani v letadle, kde neměli deky ani topení a kde jsem drkovala zuby i já v tlustých džínách.

výsledek? mám angínu.
"za týden by bylo dobré přijít na kontrolu," říká můj pan doktor poté, co mi předepsal antibiotika a vincentku.
"za týden... za týden už budu v mannheimu," říkám já.
"aha... a jak tam pojedete?"
"no, klimatizovaným autobusem přece."

takže tak. a do toho mi skučí pierre, že je mu horko, putain, il fait chaud, j'ai chaud, j'ai chaud, je peux pas parce qu'il fait chaud, fait chier, fait chaud. no vážně, co se na tohle dá říct?




10 komentářů:

dudek řekl(a)...

Nebejt tý angíny, omezim se toliko na "rofl". Jako o cestu do Mannheimu nejde, do tý doby se dáš do pořádku a budeš už vůči klimatisaci imunní, spíš je asi nepříjemný chytnout něco takhle na konec prázdnin. :/ *LIT, LIT*
(Nicméně Pierra úplně chápu, je to k nepřežití.)

saladdin řekl(a)...

jj, meli jste zustat tady, horko a zadna klimatizace :-)

saladdin řekl(a)...

jee, v Manheimu je ted prijemne :-) jen mi teda skocil celej ten sloupek az uplne dolu (ve firefoxu)

dudek řekl(a)...

Mně taky (IE). Protože to je moc široký. (Ale užitečná věc je to. :)

domous řekl(a)...

pekne. holt asi na nejakou tu ceskou cestovkovou dovolenou s Luckou jet musime, jinak nic takoveho nezaziju.

pocasi i clanek se mi zobrazuje normalne (fx, 1024x768).

Jinak, Olgo, jdou dat i jiny (mensi) pocasi, treba jako mam na blogu ja.

uzdrav se a mej se. V Nemecku je, rekl bych, krasne.

pseudointelektualka řekl(a)...

už jsem je tam dala... a v mannheimu má bejt v úterý zkurvenejch 19 stupňů! doufejme, že se wunderground mýlí.

Kate řekl(a)...

I hope your first days in Mannheim prove that you were wrong to think that you won't enjoy yourself there :)

There is good to find in everything, and everywhere...even in a place that reminds you of Auschwitz. I'm sure of it!

pseudointelektualka řekl(a)...

thank you. I'm scared. I'm fucking scared.

Petře řekl(a)...

Oui mais je serai avec toi partout, par la pensée etc.

En vrai amoureux.



Dudko, dekuju!!!

dudek řekl(a)...

:D