středa, července 05, 2006

ze stěhování

"no, to jsem zvědavá, jak to všechno stihneš," říká alice, opírá se o okno a její úsměv dosahuje kvalit Valerie z Beverly Hills. sladká mrcha.
"proč se na mě takhle tváříš!" vyjíždím na ní několika ošklivými slovy.
"no nic, já jen, že to bude velmi zábavné, jak pro tebe, tak pro mne," nepřestává ukapávat medu.
co se na tohle dá říct? rozhoduji se zakrýt značně nepokročilé stadium úklidu záchvatem iniciativy.
"jdu vodmočit ty záclony, jo? a zejtra je dám vyprat, jo?"

"alicé! s tímhle asi nepohnu! je v tom 40 litrů vody, to tu nemůže zůstat takhle!"
a opět se ukazuje, kdo z nás dvou si ví vždycky rady. alice zručně manipuluje čtyřicetikilové vědro do rohu obýváku.
no a v té chvíli samozřejmě vědro prasklo. nasycený roztok azuritu se rychle vskauje do parket i peršanu. všechny tři vybuchujeme smíchy. "to bude mít olga co napsat na svůj blog!"
mokrý koberec je samozřejmě nutno usušit. lépe řečeno z půlky ho vyhodit přes parapet mého okna a doufat, že nebude v noci pršet. víte, kolik váží peršan? a teď k tomu přidejte těch 40 litrů.
v půl druhé dovytřeme parkety a polomrtvá alice se odpotácí do postele. méněmrtvá já konám obdobně. za deset minut dvě se probudím hrůzou, že si pro mě přijela policejní helikoptéra, protože nic jiného takovéhle blesky a hřmění metat nemůže.
může.
"alicé! bouřká! koberéc!"

***
"jak si mám začít balit, když mám přes celej pokoj přehnutej koberec?"

***
"jak si mám začít balit, když se mám učit na zkoušky?"

***
"jak si mám začít balit, když chceme jít koukat na fotbal před Église de Saint-Michel?"
nikdy bych netušila, že mi jednou bude sloužit zrovna fotbal jako rozumná výmluva. o kostelu ani nemluvě.

***
"alicé? z pračky leze pěna! pomoc!"

***
sms od moničky: Zmeskala lietadlo, kurvy nemecke.

***
další sms od moničky: Idu jedenastky, zapnete TV. idem zajtra stopom, atmoska super.

***
"já to tady aspoň vyluxuju!"
alicin pohled: ty by sis měla hlavně sbalit, děvče, protože já to tady sama šúrovat nebudu.
spolubydlící mě zřejmě zná lépe než já sama. nebo umí předpovídat budoucnost.
ten pohled vnímám, ale ignoruji. já to totiž přece stihnu a rozhodně, ale rozhodně, ji v tom nenechám samotnou!

***
fotbal před kostelem. atmoška super.

***
cídění kuchyně, kocovina.
"hele, já to tu nechám vodmočit a půjdu si sbalit kufry, jo?"
"no, dodělej prosím tu kuchyň, ať máme aspoň jednu místnost hotovou." ehm, řekla prosím? ona ví něco, co já nevím? ví, že to nestihnu? zábavné jak pro tebe, tak pro mne?
"proč se s tím tak patláme, stejně majitelka přijde a řekne bezva, holky, tady máte zpátky zálohu!"
"no já bych na to nespoléhala, loni nám strhli sto euro za nevyčištěnej větrák na záchodě."

***
"ty jo, já se do těch kufrů fakt nevejdu!"

***
"já se do nich ale vážně nevejdu! co budu dělat?"
"dodělalas tu kuchyň?"
"... skoro... se to namáčí..."

***
sms od moničky: rozhrkana svedska dodavka, mierim na Vieden.

***
zvonek.
"to bude nina, vezme mi jednu tašku do prahy!"

"ah, madame Sud! bonjour, vous êtes déjà arrivée? euh, on est un peu en retard, nous..."

***
"no vidím, že jste se o můj byt staraly pěkně, tak to tady podepíšeme."
"neměla byste náhodou číslo na dijonské taxíky?" prokazuje alice ještě jednou svou remarquable présence d´esprit.
"taxíky? na co, já mám velkého voyagera, já vás na nádraží klidně odvezu!"

"to jste moc hodná, děkujeme!"
"jestli jsem se tam, v martiniku, něco naučila, tak je to to, že si musíme vzájemně pomáhat. to se tady v metropoli už moc nevidí."

***
v paříži před Gare de Lyon: "nezapomněla jsi zrušit ten příkaz? neodešel náhodou madame Sud včera nájem za celej červenec?"

***
sms od moničky: Lepsi ako na Budapest. No je to este 700km a ty Svedi tam neidu.

***
u pierra doma: "bonjour, olga, to je od tebe milé, že jsi nám přijela pomoct s přestavbou. tak tady popadni tu bednu a odnes ji dolů na verandu. to je strašný, zítra v devět nastoupí řemeslníci a všechno to tu rozkopou, a my ještě ani nezačali se stěhováním! ale když nám, děti, pomůžete, budeme mít tu největší část odpoledne za sebou. a zítra bychom tomu taky mohli věnovat tak dvě tři hodinky po večeři, co vy na to!"

***
Dear Olga,

I havn't received any answer yet regarding your accommodation in Mannheim in August.

As I already told you, we don't have any vacant apartments. So I wanted to propose you to assign you a single room for August, so that you are able to participate in Summer Academy and looking for an apartment from september on on the private market.




jak se to říká? lepší vyhořet?

5 komentářů:

dudek řekl(a)...

"když nám, děti, pomůžete, budeme mít tu největší část odpoledne za sebou" - chvíli sem nechápal, co je na tom za výhodu, zabít většinu odpoledne; až pak mi došlo, že se to k sobě neváže. :o
"remarquable présence d´esprit" - :D (Alice-Ésprit :)

P. S.
Těm Základům ekonomie už můžeš dát vale, ne? ;)

chloé řekl(a)...

Asi by se patřilo nějaké politování, ale když vono se to takhle tak dobře čte - děsně napínavý!!!

saladdin řekl(a)...

to posledni mi proti tomu predposlednimu neprislo tak hrozny, jinak samozrejme skodolibej socl

Anonymní řekl(a)...

Ty jo Oli, tak sto vsechno pekne zvladla, ne ?? Kazdopaden vyborny post, ctu Te velmi rada a cim dal radeji :) Ani jsem nestihla se s Tebou a Alici a vubec vsemi rozloucit, kdyz jsem se take bleskove odstehovala a zbalila do Parize... A take jsem vsechno nezvladla : veci nemam ani ve svem budoucim byte, pac jsem kluka s jedinymi klicemi nestihla. Musela jsem je nechat v nejake skladisti se starozitostmi pobliz (aspon, ze patri majitelum). Snad mi nic pres leto nevyprodaj...! Moc zdravim a preji pekne prazdniny ! Ad

pseudointelektualka řekl(a)...

skladišti se starožitnostmi? tak to asi asi, holka, vedeš! to se hned tak někomu nepovede!