sobota, ledna 20, 2007

námět pro rosamundu pilcherovou

náš pan pes se zamiloval do ajky ze čtvrtého patra. on: pohledný (30 cm v kohoutku, kvalitní blendheim srst), již vyspělý (10 let) kavalír king charles španěl klidné povahy z dobrých majetkových poměrů. (je lékař a pro peníze své povolání nevykonává. zdědil sice právě po pratetě statek na pobřeží, ale o ten se klidně nechá připravit zlolajnou nevlastní sestřenicí, neboť ho její zrada bolí daleko více než pouhých 20 mil DM.) ona: roztomilá, radostná maltézáčenka s dlouhou medovou srstí, která se za vlhkých dnů smyslně vlní. oba se znají od dětství a pravidelně se potkávali ve vchodových dveřích, aniž by si vyměnili více než občasné štěknutí. bylo potřeba velké rány (úmrtí pratety a zrada sestřenice), aby si náš pan pes uvědomil, že jeho dosavadní rodinný život nestál za nic a že jeho srdce (eufemismus) touží po čistotě a medu. rána přišla na silvestra mezi ohlušujícími výbuchy z rachejtlí a náš pan pes po ní tři dny nejedl a nechtěl se procházet po romanticky osvětleném nočním nábřeží. když konečně sebral odvahu podívat se pravdě do očí, na koho nenarazil! před domem potká hárající ajku!
i hlehle, ta ajka je vlastně docela kočka, povídá si a hned k ní strká čumáček.
ajka jen cudně klopí oči k zemi a uhýbá.
náš pan pes za ní.
ajka mu se mu provokativně nastavuje.
náš pan pes si ji dosyta očichá, stojí a rozmýšlí další kroky.
ajku čekání přestává bavit, tak pocupitá pár krůčků a předními pacičkami skočí panu psovi na záda.
"ty se k sobě nějak maj," povídáme my majitelky. a pak: "no jo, vona hárá, to je jasný."
a od té chvíle byl pan pes ztracen. začal sice znovu jíst, ale na procházkách by nejraději jen hlídkoval před domem, kdyby náhodou jeho vyvolená prošla kolem. nebyl zamilovaný poprvé, je už, jak jsme řekli, vyzrálý a ví, co chce. jako ajka ale nebyla nikdy žádná. po neúspěšných procházkách zalézal na pelíšek a divil se, co se mu to děje, že nemá chuť žít, když s ním nebude ona. poté se lekl. co když se mu vyhýbá? má ho vůbec ráda? radši se na ni rozhodl zapomenout a vrátit se do svých pohodlných staromládeneckých kolejí. konec konců, hárala, tak je dobře možné, že šlo jen o pomatení smyslů velmi krátkodobé.
jenže dnes v noci se opět potkali a osud je zpečetěn. medová ajka je našeho pana psa chienne fatale se stejnou jistotou, s jakou se na konci příběhu objeví pratetina závěť, kterou vyděduje zkaženou nevlastní sestřenici. ajka již dávno nehárala, avšak přesto radost obou zamilovaných z opětovného shledání nebrala konce. náš pan pes si k ajce stoupl bokem, aby mu mohla položit capičky na záda, pak k ní vášnivě přičuchl a pozval ji za auto, odkud byly vidět jen šťastně mávající ocásky. vzduchem zavoněla láska a ve vlahé noci se ajce zvlnily chloupky.

konec. (prateta se z nebe usmívá, perfidní sestřenice odchází do kláštera.)

7 komentářů:

kristinka řekl(a)...

jezis, tys me ted skoro rozbrecela ;) mile a prijemne napsany... myslim, ze danielle steel bledne zavisti :-D a nebo ta rosamunda :-D

dudek řekl(a)...

:D

chloé řekl(a)...

:-D

filuta řekl(a)...

opravdu dojemné (fňuk)
navíc "vyděduje" je vskutku roztomilý překlep

Honza řekl(a)...

Tak už víme, kde paní autorky berou inspiraci. Přiznám se, že by mě to nenapadlo :)))

Augustin řekl(a)...

v te ankete ti chybi volba "noc pred deadlajnou"... hadej, proc dnes nejdu spat:D

pseudointelektualka řekl(a)...

augustin: a je tam! (máš pravdu.)