pondělí, prosince 03, 2007

v své jamce

přijel, měli jsme se krásně, odjel a nechal mě tu samotnou, se spánkovým deficitem, přestavěnému bytu napospas. pračka tentokrát vrčí nepřátelsky, protože se v ní neotáčí těšení se, aby to měl miláček čisťounký, ale tečka za něčím.
tohle se nikdy nenaučím, říkám si vždycky. přitom mám praxi i cvik, dokonce i finty, jak na loučící blues vyzrát. zásadně nikoho nevyprovázím na nádraží. zásadně se snažím dát si s někým rande pokud možno na hodinu, kdy drahý ještě čeká na odbavení. zásadně si vařím něco dobrého, česnekového a pálivého. zásadně to nepomáhá.

stloukli jsme skříňku a položili koberec. já čekala s rukama v klíně, až on vymyslí, jak se ta věc proboha má sestavit, a on mě na oplátku pochválil, když se mi podařilo zasunout kus dřeva do jinak tvarovaného kusu dřeva. koberec jsme převáželi tramvají, což je proti všem možným předpisům, a nechci ani tušit, kolik bychom platili pokuty, kdyby si někdo stěžoval. když jsme ho pak položili a zjistili, že to chlapíkům od mondial moquette ujíždí o dobrejch pět cenťáků, podrbal se pán tvorstva na hlavě a přemýšlel. v životě jsem nikoho neviděla takhle se beze slov soustředit. nechal mě řezat, ale bacha, je to fakt vostrý, a pak se nechal oblíbávat, když to podle těch jeho zmatenejch pentagramů vyšlo. (ať mi nikdo netvrdí, že to nebyla náhoda, byť u toho použil slovo "inverzně".) v neděli odpoledne jsme snídali čerstvou bagetu a kozí sýr za zvuků bouřky a CNN, na žlutý koberec padalo umělé světlo a chyběla jenom ta bábovka v troubě. pro bačkory jsme jeli do dvacítky, protože tady v mé buržoa čtvrti měli nejlevnější za pětačtyřicet euro. celá jsem se tetelila obdivem, když prošel okolo mých papírů na philosophie publique a nonšalantně prohlásil: "ty si čteš Clausewitze? no jo, to byl takovej Sun Ce svý doby..." jak je chytrý, ten můj! a aj skříňku do kuchyně sestavit umí, i koberec nařeže! to bude genom, holky, to bude DNA století.

teď je ale žlutý koberec strašně prázdný, když na něm neleží rozkramařená cestovní taška. stůl, postel, reflex na podlaze v pokoji vypadají cize a ani pohled na eiffelovku nefunguje. to je ta křivka vztahu na dálku, sinusoida těšení se a stejskání. byt je o to prázdnější, o co všechno jsme se v něm právě nadrželi za ruku. s každým dalším dnem bude v něm bude paradoxně víc cítit ve vzduchu On, pán tvorstva, majitel genomu, partner, ten, pro kterého připravuju týpí. sem pověsím plakát, ten se mu bude líbit a co asi řekne na ten kobereček před vanu? jenže v den D+1 je další návštěva v nedohlednu.

naštěstí to on ví taky a snaží se mi situaci všemožně ulehčit. na různá místa v bytě mi rafinovaně schovává posmrkané papírové kapesníky, vrchol odpornosti. takové zmuchlané memento mori: tohle budeš jednou mít, miláčku, doma každej den, tak si ty dva týdny samoty koukej užít! že je to absurdní? ano, u prvního ano. i u druhého. ale se čtvrtým objeveným chuchvalcem to začíná fungovat. fakt.

11 komentářů:

saladdin řekl(a)...

musis postupne, ne vsechny najednou! :-)

martinibaby řekl(a)...

tohle je tvůj nejšílenější post:-)jediný co bych ti poradila-vrat se domů a vdej se,jinak ti nic nepomůže...

schtjepan řekl(a)...

jedním dechem

Anonymní řekl(a)...

jednou jsem cestou na letiste plakala tak moc,ze mi hodna pani businesmanka prisla nabidnout kapesnicky...ted uz nosim radsi svoje.. :) Lenka

Lucie řekl(a)...

Dva tydny? DVA TYDNY???? no comment...

jo, a me se taky na letisti uz nekolikrat ptali takove ty starostlive veci typu "jste si jista, ze vam nic neni, slecno? Opravdu nemam nekoho zavolat?" ...:)

kristinka řekl(a)...

njn :(

dominik.zunt řekl(a)...

ještě si zouvám boty
abych snad neušpinil
náš nový běhoun v síni

Ještě je na zrcadle dech
mlhavá stopa po tvých rtech

cheers. Christmas is almost here.

Ka řekl(a)...

:( On to není jen Jakub, komu vadí stovky kapesníků decentně krášlících životní prostor?

dudek @ LN řekl(a)...

(Co je dvacítka?)

"byt je o to prázdnější, o co všechno jsme se v něm právě nadrželi za ruku." - to je výborná věta.

Jinak celkově to zas tak smutně nevyznívá, když se to vezme kolem a kolem, není-liž pravda?

Sal: :))

(Btw, ad "přestavěnému bytu napospas" - to víte, že to je z italskýho postpasto, tedy zákusek? :)

Lucie řekl(a)...

Kdyz ty to umis tak hezky rict!
V mem vztahu na dalku jsem JA ta s tema kapesnickama :-D, a on hrde zastupuje roli toho kdo je tak nesnasi ;-)

Zdeněk řekl(a)...

Ka: ! cekal bych to obracene, ale o to je to milejsi :-)