neděle, května 25, 2008

z parku

to se vám takhle učím v parku a v přestávkách mezi political parties of Austria a l'insuffisance des systèmes de partis se těším pohledem na švarné joggující mladíky. jeden z nich byl vskutku fascinující: mocnými skoky přeběhl okolo hřiště rychleji než leckterý chlapeček na koloběžce a ani se nezadýchal. to vím, protože jsem si před jeho čtvrtým kolem přesedla na lavičku blíž ke trati, abych mohla lépe obdivovat hru stehen.
zřejmě jsem ho svými politickovědními články vyděsila, protože už se nevrátil. místo něj okolo mě na konci večera skotačili dva čtyřletí chlapečci s míčem a trvali na tom, abych se dívala, jak si navzájem házejí písek do očí. "regarde, madame, regarde!" křičeli a rozmáchlými hody mířili na protivníka. pak na jednoho zavolala maminka a druhý švišť bezcílně pobíhal sem a tam.
nový impuls se objevil záhy. obtloustlý padesátník, zcela zjevně v posledním tažení, klopýtal po cestičce, nožky se mu pletly jedna před druhou, pot stříkal na všechny strany a ručičky bezprizorně poletovaly kolem vyoseného těla. takového protivníka si chlapeček nemohl nechat ujít! nejdřív mu pár metrů běžel po boku, pak ho pomalé tempo omrzelo a muže předběhl. "allez, monsieur!" snažil se ho vyhecovat. vyždímaný sváteční sportovec se ale nedal vyprovokovat a dále běžel svou kulhavou. "allez!" rozčiloval se chlapeček. musel zkusit jinou taktiku: dva metry před muže, počkat na něj, zakřičet, předběhnout ho, počkat.
a teď mi řekněte: komu jsem měla fandit?

středa, května 21, 2008

úterý, května 20, 2008

grelle Farben

grelle Farben = křiklavé barvy.

čtvrtek, května 15, 2008

poezie pro cestující po francouzsku


RER RATP

uschovejte svou jízdenku
až k východu


napište číslo
svého průkazu
na kupón

váš jízdní doklad
může být kontrolován ve voze nebo ve stanici
nejezděte načerno
museli byste ihned zaplatit
pokutu

úterý, května 13, 2008

words, words, words

padají ze mě slova. česky, francouzsky, anglicky, i občasná němčina by se našla. o mé maďarštině letošní první profesorka tvrdila, že je arányos, tedy zlatá ve slovenském smyslu. konkrétně se tak vyslovila po mém pokusu utvořit dávno zapomenutý possessif "s tebou". napsala jsem "tével", zatímco to má být "veled". (uznávám, že tuto ligvistickou kreaci ocení jen málokterý čtenář tohoto blogu, ale vem to nešť, jste minimálně tři a já cíluju přesně.) snažím se do seminárek propašovat známky nadhledu, ironie a vůbec ubohým učitelům to nudné opravování nějak zpříjemnit. jestli si toho vůbec všimnou, to netuším, ale zadostiučiněním mi byla filipova pochvala, že "i ten tvůj fiche byl docela hezky napsanej". děkuji, filipe! čtyři roky snahy nesou ovoce!
dospěla jsem tedy k názoru, že vás svými skvosty musím potěšit. tady jsou: když je před podáváním vychladíte a lehce protřepete, na škodu to nebude.

A. Essay (750-1500 words): What Is Biodynamics?

Either way, the supporters argue, biodynamics goes one or several steps beyond organic farming. While the latter is defined rather by what methods and preparations it does not use, biodynamic agriculture proposes an original conception of farming. Instead of positioning themselves against a way of doing things without coming up with a solution, biodynamic farmers use and actively seek new, innovative answers to the everyday challenges of healthy farming. ... Some farmers judge it necessary to take that one extra step and become biodynamic instead of just being organic. Our Wikipedia definition (surely the fruit of many a heated discussion) guides us through this phase. ...

B. Úkol na němčinu, popsat Ideenprozess, jak jsme vymýšleli, co budeme dělat za reklamu na konec semestru. Slov co nejméně, protože se jí s tím nechce opravovat.

Unsere Gruppe (Soleine, Etienne und Olga) wollte vor allem eine lustige Werbung machen, denn wir finden, Humor sei die sicherste Waffe. Außerdem sollte die Werbung gefilmt sein, vorzugsweise an Sciences Po, wo wir gute Zugangsmöglichkeiten haben. ... Soleine hat vor allem das Motto „Wer kaut den Gummi hier?“ gefallen. Sie dachte, wir könnten das Motto benutzen und dazu mindestens noch ein Werbungspot machen, um eine Serie der Spots zu haben. Soleine schlug eine Szene mit einem Raubüberfall vor.

pod tímto jsme našli červenou fixou připsáno: víte, že Gummi znamená také prezervativ?

C. Note de conduite de l'entretien, 3-4 pages. nevím, jak se to stalo, ale prsty mi samy začaly vyťukávat do klávesnice detektivku od Agathy: holky měly odjet vlakem ve dvě, ale neodjely, obývák byl zařízen do růžova a v bytě nebylo příliš stop po dětech.

J’ai contacté Anna directement par téléphone, sans intervention préalable de mon ami et je me suis présentée comme « une amie de Jean ». Elle m’a proposé l’heure du rendez-vous en fonction du fait que nous avions besoin du calme. Ses filles devaient prendre le train à 14h, j’étais censée arriver à 15h pour qu’on soit au calme. Lorsque je suis arrivée à leur appartement à B., les filles et Anna étaient en train de préparer un gâteau au chocolat dans la cuisine. J’ai patienté dans le salon, bien rangé, aménagé de quelques meubles anciens et canapés et fauteuils rouges et roses. ... Anna a distribué les tâches aux filles dans la cuisine et est venue s’asseoir au salon avec moi. Elle n’a pas fermé la porte qui séparait le salon du couloir et par conséquent, tout au long de notre entretien, les filles sont venues nous voir, s’asseoir avec nous, demander ce qu’il fallait faire avec le gâteau, montrer qu’elles avaient du chocolat sur les joues etc. Anna donnait l’impression d’avoir l’habitude d’agir et de parler vite.


čtvrtek, května 08, 2008

třikrát o učitelkách

1.
vytáčím číslo a čekám. telefon chvíli vyzvání, pak se ohlásí nečekaně mladý hlas. trochu mě zmate - dovolala jsem se správně?
"dobrý den, u telefonu olga, mohla bych prosím mluvit s paní profesorkou Hujetínovou?" chrlím ze sebe, aby se co nejdřív ukázalo, že jsem na našem starém telefonu s vytáčecím kolečkem některou nulu nebo devítku zkazila a že budu muset začít úplně odznova.
"prosím?" ptá se hlas na druhém konci linky.
"dobrý den, u telefonu olga, mohla bych prosím mluvit s paní profesorkou Hujetínovou?" opakuju. to je nějaká mamina, co si myslí, že dělám průzkum trhu, takhle mladě přece ona nikdy nezněla!
"prosím vás, já vám nerozumím, musíte mluvit trochu pomaleji! navíc vám to tam nějak chrastí...!"
je to moje češtinářka z gymplu. co slovo, to rána pravítkem, seřvat do kostičky a pak na sebe teprve můžeme cenit zuby.
domluvily jsme se na šestou v kavárně Louvre, kde mají nekuřácké oddělení a Velký Čokoládový Dort, který nám jednou servírka nesla přes dva salónky a musela ho krýt vlastním tělem, protože, jak poté sdělila, ostatní hosté "vám ho málem snědli!". já jsem upozorňovala, že na šestou určitě nedorazím, protože se znám a akademická je mi vždycky málo. nakonec jsem přišla o půl sedmé a když jsme si v rámci sešlosti odbyli úvodní oťukávání, kde zrovna kdo co studuje, položila jsem do chvíle ticha klasickou otázku: "jaký jsou, studenti letos?"
"no jaký by byli, normální, jako vždycky."
společnost se zasmála, ale já si říkala, jaktože neříká, že jsou rok vod roku blbější? to přece říkají na pomaturitních srazech všechny středoškolské učitelky, je to něco jako cechovní heslo!
"i když je to teda první rok, kdy jsem nechala v pololetí před maturitou tři propadnout," zasmála se pro změnu pí prof. Hujetínová.
***

2.
to takhle sedíme se zdeňkem, jeho rodičema a mojí mámou v pizzerii na andělu a užíváme si rodinnou večeři. no a vpravo od nás si sedne taková ženská celá v černým s mladinkou holkou a jmou se hodovat.
"není to Bodáková?" říká zdeněk.
"hm, nevim, já nepoznávam lidi," zbavuju se rozhodování já. "ale vypadá jako vona."
"to je takový blbý, nemáme za ní jít?"
"no je to blbý..."
"ta vodešla někdy v sekundě, ne?"
"jo jo, dostala tam dceru a vodešla."
"hm... je to takový blbý..."
nakonec jsme se osmělili. "pamatujete si na nás?"
"no to víte že jo! vy jste... počkejte, já si vzpomenu i na jména! hm... Terka?" směje se fyzikářka.
"terka? vypadam snad jako Terka?!" popadám se za břicho.
"ne... tak nevím."
a protože jsem ztělesněním taktu, po chvíli se ptám: "vy jste k nám dostala dceru a vodešla jste, že jo?"
naštěstí se Bodáková neurazila a zcela spontánně pokývala hlavou. studentům byť jen den po maturitě se zřejmě říká něco úplně jiného než osm let před ní. "no jo, naši Terku jsem tam ještě protlačila, ale tu mladší jsem už dala jinam."
Terku... oops!
***

3.
na conférence k Médias et société máme Kočku s velkým K. mladá socioložka médií, rostlá tak, že by jí kdejaká modelka mohla závidět, s nefrancouzsky souměrným obličejem a nádherně modrýma očima, zkrátka krasavice inteligentní, vtipná a dobrá pedagožka k tomu. přesně to, co člověk potřebuje, když mu hodina končí ve 21.15. nějaká vyšší síla (nebo spíš jeden z responsables techniques, co má v učebně tajnou kameru) to tak zařídila, že se nám ve třídě samovolně otevírají dveře vlevo od katedry. žádný ze studentů to nevidí, ale onu profku to zřejmě velmi rozčiluje, takže se uprostřed věty zarazí, pohodí vlasy a ještě celá zrůžovělá výkladem odskotačí ke dveřím, aby je zavřela. korále na krku se jí pohupují do rytmu sem a tam a všem mimoděk vyschne v puse. pak přetančí zpátky ke svému stolu a ukáže třídě dokonalé kalhoty na dokonalých svalech a přitom nepřestává mluvit o sondages d'opinion publique. občas je té nádhery tolik, že by se člověk rozbrečel.
v této atmosféře nikoho nepřekvapila její věta, že v nějakém televizním seriálu se ženy "ztotožnily s přece jen velmi masochistickou rozkoší, kterou scénáristé předkládali". přítomní studenti ani nemrkli, ano, proč by se ve společenských vědách nemluvilo o masochismu na obrazovce? jenže profka se najednou zarazí.
"plaisir masochiste!" vykřikne. "masochiste, non, pardon, pas masochiste, masculin!" opraví se. teprve tohle třídu probere.
"to je mi ale zajímavý lapsus!" směje se kočka.
"co myslíš, že bude dělat večer?" ptá se můj soused.

na její hodinu se vždycky těším celou středu.

(update: přísahám, že jsem tentokrát fakt nechtěla! prosáklo to tak nějak malgré moi. holt, ať se snažím, jak se snažím, na jaře jsem prostě monotematická. srov. pseudointelektuálka 2006, 2007.)