neděle, listopadu 09, 2008

mobile phone pics

aneb cvičení v oblíbeném facebookovém žánru

srpen 2008

toto je informační tabule v ulici, která vás vyvede až na budínský hrad. šplhali jsme na něj někdy okolo půlnoci, podívat se na osvětlenou Pešť, chvílemi jsme říkali och a ach, chvílemi jsme se do sebe snažili nasoukat poslední nová maďarská slovíčka, ale většinu času jsme mlčeli, protože po čtyřech probdělých týdnech už na mluvení nezbývá síla. pak jsme narazili na tuhle značku.
"podívejte!" (zrádný imperativ ve druhém čísle plurálu, který nikdo nikdy pořádně neovládá.)
"co to proboha je?" (zrádná otázka v třetí osobě signuláru, ve které se nesmí použít sloveso být.)
"to je... hm, nic nám to nezakazuje, ani to není varovná značka!" pustil se do vysvětlování Balázs. "prostě nám jenom oznamují, že tu chodí pánové v klobouku ze schodů dolů a odhazují hvězdičky."
v tu chvíli mi došlo, že i ty první roky maďarštiny na něco byly. v lekci tři, "popis osob a předmětů/u toho vás nenásilně naučíme tvořit přídavná jména, kdyby vám to jako nedošlo", se totiž každý student dozví, že klobouk se řekne kalap a muž v klobouku kalapos ember. že to ovšem jednoho dne uslyším v praxi, v to jsem se nikdy doufat neodvážila.

(kdybyste někdo věděl, co ta značka znamená, tak... ale vlastně si nejsem jistá, jestli to chci vědět. kalapos emberek, který odhazujou csillagokot, tomu místu dodávají zvláštní magii.)

3 komentáře:

Most people call me Petr řekl(a)...

dobrej vizuální joke s contextualizing storkou. storka ale tajemnýmu panáčkovi na obrázku nedodává "anchor", tedy zakotvení na jediném decimetru významu, ale naopak "relay", tedy posun někam dál, jak by řekl Roland Barthes. popisek v roli obohacení se oproti prosté novinářské kotvě vyskytuje spíše vzácně. zde jsme svědky jedinečného exempláře takového "relay".

(je to věda to vizuálno se nezdá)

Phoenicks řekl(a)...

Já si teda takové značky při cestě nevšiml, ale vypadá docela zvláštně

Enykl řekl(a)...

Není to Večerníček??