pátek, listopadu 28, 2008

zlom

dospělost přichází na etapy. nejdřív splasknou dětsky baculaté tvářičky. pak získáte nové dovednosti. řídit auto, například. dojet na přednášku, i když není povinná. fulghum tvrdí, že člověk přestává být adolescentem, když dokáže strčit ruku do dřezu a hrábnout pro svinstvo, co ucpalo odpad. a ještě potom zjistíte, že spoustu věcí už neumíte. vystřihovat vločky z papíru. radši se nudit než se dívat na televizi. nebo rozevřít igelitový sáček.
"vodevři mi to," říkávala vždycky máma v carrefouru. já jsem protočila oči v sloup a jedním šikovným pohybem od sebe oddělila dvě stěny pytlíku. na jednu stranu jsem nemohla pochopit, jak může někdo dospělej neovládat tak základní gesto, na druhou jsem byla ráda, že pro ni můžu něco udělat, co sama neumí.
po letních prázdninách jsem se vrátila do paříže, šla nakoupit a u kasy zjistila, že mě můj bezchybný tríček na otvírání igeliťáků opustil. prostě je pryč. zkouším to minutu v kuse, třu suché prsty proti sobě, sáček se neodděluje a neodděluje. nakonec si prsty i olíznu, v duchu vidím odporné chlupaté bakterie z tyče v metru, ale nic nepomáhá. igeliťák zůstává v jednom kuse, za mnou fronta, prodavačka netrpělivá, ale zároveň chápavá. "ty oranžový jdou špatně," říká soucitně. zřejmě je to tajný znak jedné dospělé ženy druhé.

6 komentářů:

Andulenka řekl(a)...

to je depresivní :S

Anonymní řekl(a)...

Ale naprosto přesný! Potvrzuju za sebe. Ka

Petr řekl(a)...

chtěl jsem napsat, že je to někde na pomezí fulghuma a bridget, ale pak jsem se rozhodl pro lichotivější formulaci "máš svůj styl". dobře se to čte. přitom taková blbost :)

pseudointelektualka řekl(a)...

andulenka: ano, je.

ka: to jsem ráda, že v tom nejsem sama! myslela jsem, že trpím nějakou dědičnou vadou!

petr: já věděla, že to s tím fulgumem bude vo hubu. ale tenhle tvůj koment jsem se rozhodla brát jako kompliment.

brunhilda řekl(a)...

tenhle příspěvek nemá chybu. proč prosimtě nevydáš nějakou kníhu?

Petr řekl(a)...

je to kompliment. máš to čistý, fulghum nefulghum.