pátek, května 22, 2009

na koncertě

kalící čtvrti a vyhlášené hip bary ve mně obvykle vzbuzují nejistotu maskovanou za pohrdání pseudoalternativcema. co se hospod týče, jsem spíš klasický typ. přikládám velkou váhu čistým záchodům a některé učební excesy svého mládí, jako například hospodu U kruhu, nemám zapotřebí opakovat. kdybych tedy věděla, že cestou na včerejší koncert budu muset projít pařícíma ulicema v onzième okolo bastilly a parmentier, asi dost váhám. naštěstí vám koncentraci cool týpků a typyní mapka ratp neukáže, takže jsem se vydala za kulturním a společenským zážitkem. pravověrnému rocku se neříká ne, notabene když v kapele hraje bývalý milenec nejzábavnější spolužačky.

náš kolektiv překvapivě věrně připomíná spice girls říznuté americkým seriálem: máme tu belgičanku, která výborně vaří a pravidleně pro nás pořádá lukulské hody, libanonku, která je elegantní a classy jako victoria beckham, dále vtipnou francouzku s levicovými názory a prořízlou hubou, která do sebe hází víno jak jižanský dělník po ránu, tichou brunetku, co chodí s pěknou blonďatou němkou, a na závěr bruselana, který vzbuzuje silné emoce, protože nosí třásňový mokasíny a po každé hodině se jde přednášejícího na něco zeptat, aby si ho páni profesoři zapamatovali. když se sejdeme, konverzace se okamžitě stočí na slevy, hadříky, intimní hygienu a milostný život, o politice či politologii ani slovo. mokasínový bruselan nechápe: "o tomhle se baví skupinka holek z master recherche? já myslel, že budeme rozebírat, kdo kde četl jaký zajímavý článek nebo na jaké jsme byli konferenci, ale tohle!"

včera večer jsme nebyli v plné sestavě. oddechnout si od diplomek jsme šly jenom brunetka s němkou, zábavná levičačka a já. levičačka měla jako doprovod svého současného přítele, koncert si ale užívali každý ve svém koutě. skupinka čtyřech holek zřejmě nemohla zůstat neoťukána: během tří řízných písniček se u mě vystřídali tři mužský, což je za á rekord a za bé nevysvětlitelný, neb triko z pimkie sice slušivě zdůrazňovalo bierbauch, nikoliv však výstřih. pánům to ale nevadilo, pravděpodobně doráželi na každou a můj pozdní příchod ze mě dělal čerstvé maso. inovativní ovšem moc nebyli: bla bla bla! křičeli mi do ucha. promiňte, neslyším, usmívala jsem se pevně a rozhodně, protože mě maminka naučila být na lidi zdvořilá. bla bla bla bbbla! křičeli dál a já dál vrtěla hlavou. první pochopil, odešel, druhý se popřál bonne soirée a odešel, třetího musela setřást brunetka tím, že mě ochranářsky vzala za pas. už už jsem se celé situaci smála, když vtom se vrátil ten první a rozhodl se využít ticha mezi písničkami: "od začátku večera se vámi cítím přitahován, mademoiselle!" zahalekal.
"děkuju, ale ne," rozhodla jsem se hrát otevřeně.
"c'est méchant!"
"ani ne, běžte to zkusit někam jinam. přeju vám hodně štěstí!" zubím se na chlapce.
jenže ten se ukázal velmi důsledným: "nikam jinam nechci, já chci vás a žádnou jinou!"
a tak jsem poprvé slyšela větu, o které děvčata často snívají, vyřečnou na šedesát decibelů a zcela bez okolků.

příjemná, naprosto průměrná hudba, která v sobě neměla vůbec nic alternativního ani etno ani indie ani jazzovýho, mě smířila i s tím trendy barem s utrženou baterií na dámách a procházku kalící čtvrtí jsem si dokonce užila. velký díl zásluhy na tom nese hemingway, protože když čtete někoho psát o paříži s takovou láskou, hrozí to nad vámi jako vztyčený ukazováček, abyste se nerouhali a pořádně si lokali, dokud to jde. možná se do jedenáctky ještě jednou vrátím, mezi ty hloučky kuřáků před posprejovanými vchody do zářících barů, abych si svůj pohyblivý svátek pořádně zafixovala.

7 komentářů:

kristinka řekl(a)...

nejak mi tam chybi, jak to s tim rozhodnym chlapcem skoncilo? ;))))
jinak ja u kruhu byla zrovna nedavno a bylo tam moc pekne (to jako myslim vazne)... klidne bych sla znova, coz se ale neda rict napriklad o u rytire.. :)

Zdeněk řekl(a)...

ja mam rytire spojenyho s fotbalkem ve ctyri rano, takze dobre vzpominky

ad ta hudba, napred jsem myslel, ze tu prumernost identifikoval jako negativum, ale koukam, ze opak je pravdou

Petr řekl(a)...

ty alternativci, rozumim...taky si rád občas pustim pet shop boys a na sebe vezmu triko nike a najim se v mekovi :) jinak by to nebylo ono.


...a všechny cesty vedou do rytíře

Ptáče řekl(a)...

Já byla na Bastille minulý týden a taky jsem si řekla, že si to ještě musím zopakovat:)

A. řekl(a)...

to objevuješ onzieme až teď??? co ta spousta skvělých asijských hospod? úžasně levných krámků s hadříkama? a co se týká hospodského života, obzvláště doporučuji na fete de la musique!A.

Petr řekl(a)...

tak co novýho v poetické Paříži? stýská se mi po tvým psaní, Olgo

pseudointelektualka řekl(a)...

petře, awww! (občas se cizí citoslovce hodí víc než české.) díky, to mě motivuje a lichotí mi to. něco v dohledný době napíšu, zatím chyběj vhodný náměty. pár by bylo, dokonce úžasnejch, ale schovávám si je do diplomky.