neděle, července 12, 2009

The question is, therefore, how can literary criticism...

v již zmiňovaném Lodgeovi je postava australského profesora, který se zasekl nad příspěvkem pro konferenci o literárním kriticismu. už napsal čtyři stránky. jsou to dobré čtyři stránky, kvalitní. jenže ať se snaží, jak se snaží, nemůže se dostat přes větu, která by to měla všechno rozjet, a že zkouší opravdu všechno:

To try and recover the impetus of his argument, he is copying out what he has already written, from the beginning, as a pole vaulter lengthens his run-up to achieve a particularly daunting jump. His hope is that the sheer momentum of discourse will carry him over that stubborn obstacle which has delayed him for so long. So far it is going well. ... He tries to suppress his own knowledge of what comes next, tries not to see the crucial passage looming ahead. He is trying to trick his own brain. Don't look, don't look! Keep going, keep going! Gather all your strength up into one ball, ready to spring, NOW!

The question is, therefore, how can literary criticism maintain its Arnoldian function of identifying the best which has been thought and said, when literary discourse itself has been decentred by deconstructing the traditional concept of the author, of 'authority'. Clearly

Yes, clearly...?

Clearly

Clearly what?
... Rodney Wainwright slumps forward on to his desk and buries his face in his hands. Beaten again.


celý Small World končí fraškou, v rámci které Rodneyho Wainwrighta zachrání zázrak. když má svůj příspěvek přečíst auditoriu, najednou se objeví zpráva, že se v hotelu vyskytl případ leginářské nemoci, a všichni účastníci se rozprchnou ve zděšeném mumraji. srdce všech flákačů všech univerzit světa plesá, protože v takovou force majeure všichni tajně doufáme. že shoří škola, přestane fungovat internet v celé evropě, zruší se kvůli stávce tramvajáků vyučování...
počítat s tím ovšem nemůžeme. proto se teď rozhoupu a jako skokan o tyči překonám překážku, nad kterou sedím už tři dny:

In fact, the emphasis of the government’s pension reform campaign was not on communicating with the public via the media, and newspapers in particular, but rather in more direct forms of contact.

držte mi palce.

3 komentáře:

Petr řekl(a)...

jo! tu pasaz si pamatuju!
dokonce i toho arnolda si pamatuju z uvodu do kulturalnich studii
pripadam si tak inteligentni, diky :]

pseudointelektualka řekl(a)...

to mám radost, anytime!

tenhle příspěvek má nečekané vyústění, slibuju absurdní pointu typu smích přes slzy. jen co zase budu moct psát všema deseti.

Zdeněk řekl(a)...

tak cekame :-)