sobota, listopadu 28, 2009

sonda do hlubin mužské duše

michal miluje alžbětu. alžběta miluje kluka ze svého rodného městečka, ale ráda michala vroucně objímá a šeptá mu, že neví, co by si bez něj počala. občas mu při tom šeptání zlehka olízne ucho. michala miluje marie. marie je nejlepší kamarádka alžběty a občas, když nechápe, proč ji michal odmítá, pláče alžbětě na rameni. alžběta se tváří soucitně a marii to dodává sílu.
michal pláče na rameni bulharce. občas ji popadne za loket a odtáhne na oběd někam do kouta, kde sedí přikrčenej, dívá se jí přes rameno a předstírá, že poslouchá její nezávaznou konverzaci o bramborové kaši. "před kterou se schováváš dneska?" ptá se nakonec trochu rozladěná bulharka.
"nechci se s nima bavit!" zafňuká. potom z něj vypadne, že mu marie večer napsala, že půjdou do kina, ale že nic nebude, jasný? no a když potom bylo, byl to průšvih, protože šťastná marie okamžitě běžela za svou nejlepší kamarádkou alžbětou. alžběta se chvilku kousala do špičky jazyka, rychle s marií vypila víno a zaťukala na michalovy dveře.
"no a teď je tady marie, která si myslí, že spolu budeme chodit!" klopí hlavu michal. "co mám dělat? co jsem udělal špatně?"
bulharka se do jazyka nekouše a několika pikantními metaforami mu vysvětlí, kde udělal, soudruh z Lodže, chybu.
"já vím," směje se spokojeně. "nechceš si mě vzít? ty jsi dokonalá holka, ty mě chápeš!"

mariiny sukně jsou každým dnem kratší a kratší. "jak mám tohle vydržet?" ptá se michal.
"tak to nevydrž, ne? začni s ní chodit, co ti brání?" říká bulharka, která už je opět šťastně zamilovaná. za vším vidí svatební šaty a přestože tuší, že tenhle trojúhelník nemůže dopadnout dobře, je rozhodnutá pevně věřit v romantiku. kdyby jen ty chlapi nebyli tak blbý a trochu se snažili.
"je to hodná holka a je pěkná, ale já chci tu druhou, protože tu miluju..."
vidlička jí zůstane na půl cesty. tak ono to existuje! kluk, co nebude s nikým spát, protože čeká na tu svou jedinou a chce jí bejt věrnej!
"ty jo!" říká obdivně. ale on neposlouchá.
"já vím... ideální by bylo, kdybych s marií mohl spát, ale aby se to alžběta nedozvěděla."

pátek, listopadu 27, 2009

hádanka

jak se pozná, že už nejste ve francii?
sednete si v době oběda k plnému stolu a zkusmo pronesete: "ta ryba je výborná."
místo laviny konverzace, která by skončila u středověké kořenové zeleniny a nejlepší přípravě dušeného hovězího, se ozve jenom: "hm." a vy víte, že nejste ve francii.

sobota, listopadu 07, 2009

bulharka říká

bulharka říká: "musím to tady všechno dodělat, protože ve středu letím za miláčkem do madridu."
viditelně se těší.

bulharka říká: "no cože? hádej, co mi právě napsal! že prej u něj nemůžu spát, protože tam má rodiče!"
"a cos mu na to řekla?"
"no nic. já mám v madridu kamarádů dost, prostě budu u někoho jinýho, a on ať si trhne. a vlastně, já bych ho svejm rodičům taky nepředstavila, po teprve dvou měsících. nebo ty myslíš, že se za mě stydí?"

bulharka se balí, růžolící a spokojená, jako každá jiná holka, co se chystá za hlasem svého srdce na prodloužený víkend. v neděli večer se vrací: "madrid byl příšernej, vůbec o tom nechci mluvit. ani se neptej, co se stalo."
středeční večer prokalila s kamarádem, u kterého bydlela, a měla se fajn. ve čtvrtek se sešla s miláčkem na oběd a byli jako jakejkoliv jinej zamilovanej mladej pár. v pátek miláčkovi rodiče odjeli a bulharka podle úmluvy čekala se sbaleným kufrem na zastávce, aby ji miláček vyzvedl a strávili spolu to, co z prodlouženého víkendu ještě zbývalo. místo miláčka ovšem dorazí sms: nejde to, promiň, vysvětlím ti to později. bulharka strávila zbytek víkendu mezi slzami, alkoholem a telefonem, který miláček nebral. jen co ovšem dosedla zpátky doma na letišti, přijde další zpráva: doufám, že za tebou příští víkend stejně smím přijet. všechno ti vysvětlím.
bulharka je vzteky bez sebe: "co si myslí? že přijede, usměje se na mě a já to nevydržím a padnu mu zamilovaná do náruče?"
rada starších říká: "vykašli se na něj, ten tam má nějakou jinou a tebe chce mít jako tajnou milenku."
bulharka říká: "máte pravdu."

bulharka říká: "tak už jsem dostala přes interfloru dvě kytky. jednu s mašlí a jednu v květináči."
bulharka říká: "ale aspoň se snaží..."