sobota, dubna 24, 2010

diplomantication

mít spisovatelskej blok je cool. o chlápcích, co jim chybí inspirace a tak se protloukaj po večírkách v paříži s dvěma frankama v kapse, existujou celý romány. točej se o nich filmy a seriály. když se povedou, hraje v nich david duchovny a defilují v nich tucty krásných dívek nahoře bez. když ne, prodávají se za 99,- v levných knihách. počet nahých ňader je v nich stejný. být mladík či postarší vobšourník s problémem s psaním jednoduše vede k nikdy nekončícím mejdanům.

rozmařilí umělci ale nejsou jediní, kteří tráví hodiny nad prázdnou bílou stránkou. já kupříkladu dnes proseděla plnou standardní pracovní dobu u počítače, do kterého jsem naťukala jednu větu. o tom by se měly psát knihy! o tom by se měly dělat filmy a seriály! už vidím pilotní díl: v mrňavé, zašpiněné komůrce usedá k laptopu rozcuchaná, nenamalovaná studentka. na sobě má kytičkované legíny a noční košili, která dává dobře tušit tvary jejího těla (tím bychom odbyli ta ňadra). košile je lehce pokydaná od čokoládového sirupu (levnější alternativa šampaňského). ten je strategicky umístěn mezi myší a slovníkem synonym - studentka z něj čas od času usosne. divák vidí, jak dívka s chutí otvírá textový procesor, freneticky datluje větu rozvitou na počátek své metodologické sekce - maže ji, píše v lehce pozměněné podobě znova, opět maže, scrolluje na začátek teoretické sekce, vrací se k metodám, znovu píše původní větu, maže poslední slovo, nahrazuje ho posledním slovem z druhé verze věty, prohodí větu vedlejší s větou hlavní, nespokojeně mlaská, cucá si sirupu, vstává a chodí po pokoji, usedá k počítači a zírá do prázdného souboru. "to už je vosum?!" vykřikne nakonec sama pro sebe a honem vyťukává další větu. maže. ukládá soubor a masíruje si ztuhlý krk.
pokud by měl režisér hodně vhledu, nechal by hrdinku před půnoční sprchou ještě vrhnout nostalgický pohled na osamocené černé lodičky, které jí koupila maminka k vánocům v době, kdy ještě věřila, že její dcera bude muset někdy vyjít mezi lidi. hlavně by se nesměl nechat zlákat autorským klišé, kterak hrdinka dopisuje poslední dramatickou tečku, lodičky nazouvá a voňavá a umytá se jme obhajovat. protože my všichni diplomanti dobře víme, že tahle chvíle není zdaleka tak důležitá jako ty dny a dny nad prázdným dokumentem předtím.

9 komentářů:

Zdeněk řekl(a)...

tak prave o tom jsou preci tucty a tucty stripu PhD comicsu, neni to sice film, ani roman, ale reprezentace je to i tak dustojna

#13 řekl(a)...

Sice píšu "jenom" bakalářku, ale v tomhle textu jsem se přesně viděl. :)

Radka řekl(a)...

I LIKE THIS!

Radka řekl(a)...

Prokrastinace je na celým studiu to nejhorší. Poslední dobou mám pocit, že se mi to úplně vymklo kontrole.

pseudointelektualka řekl(a)...

ty, hele, já ti nevim. včera odpoledne mi nefungoval facebook a sobotní noviny ve světě mě brzy omrzely. celej den jsem poctivě seděla nad tím wordovským souborem - a stejně nic. možná je prokrastinace odpovědí na studium samotné?
utěšuju se tím, že to brzo skončí. leda bych sedla na lep tomu doktorátu - proprokrastinovaný 3 roky a pak rok zoufalýho běhu.

zdeněk: ano, já vím, ale já bych chtěla celovečerák. nebo aspoň dvě série od foxu.

13: je to tak.

loar řekl(a)...

Pokud přejdeš do kombinovaného, dá se na doktorátu proprokrastinovat krásných 8 let :o)) Hrdinka už nesedí v legínách a košili ale v roztrhané sukni a tričku, které není pokecané čokoládovým sirupem, ale medem, protože nic jiného sladkého doma nemá, a už třetí den píše jednu stránku s vědomím, že jesli to do konce května neodevzdá, tak ji definitivně vylejou. Metody byla brnkačka, teď jsem u vlastního (neexistujícího) výzkumu a stavím si tu takovou malou soukromou Potěmkinovu vesničku.

Enykl řekl(a)...

Atypická hrdinka provede výzkum, čte abstraktry jako divá, přestože má s angličtinou problém, napíše entuziasticky svou práci, je na ni hrdá, pošle ji na konzultaci a čeká, že se jí vrátí s pugétem květin a obdivným mailem, že vedoucí něco tak dokonalého ještě neviděla a ať se staví pro kafe a pochvalu. práce se jí ale vrátí s větou "text se mi zdá pěkný, přepracujte diskuzi" a hrdinka sedí čtvrtý den a už ani nepřepisuje, nedopisuje, nemaže... jen sedí a odškrtává si hodiny do konce dubna...

pseudointelektualka řekl(a)...

tak konec už byl - jak to dopadlo?

Enykl řekl(a)...

Už leží na hromadě dalších. Její vazba však nemá nějak zvláštní barvu, tak snad bude vyčnívat aspoň obsahem! :)